pondělí 28. března 2011

MINORITNÍ FONOTÉKA I.: Smoke (The end)

Dnešní pokračování fonotéky začnu více zeširoka. Původně jsem si myslel, že zveřejnitelných ukázech toho, co v MINORu považuji za pěkné, bude celkem málo. Ale ukazuje se, že buď mám příliš rozplizlý vkus, nebo je na světě tolik krásných věcí, že... Ach! Každopádně už teď mám k dispozici několik příspěvků na další týdny, takže nejspíš zvýším frekvenci jejich přidávání. Každotýdenní aktualizace je ale minimum. Tímto vstupem fonotéka začíná; škarohlídskou Píseň o jaru z minula považujme za autorův ironický pokus o vtip. I když, vizuálně je ten klip zcela podmanivý, no uznejte, pivíčko na zahrádce kdesi na dědině... Ach, ach, ach...

Kouř není jen Kouř od Tomáše Vorla, ale i Smoke. Tahle písnička začíná velmi poeticky, dva přátelé sedí v kavárně, mlčí, koukají se na sebe, vychutnávají kouř cigarety a vlídně se na sebe usmívají. Jaká to pohoda
, jaký poklid, žádný spěch. Připomíná mi to totiž mého přítele, který aktuálně už šestým měsícem sedí v šutru a já se těším, až se vrátí a půjdeme spolu na pivo. A na cígo. Vlasně pivo ne, půjdeme na kávu a na cigáro ven. MINOR je nekuřácký. Ale pivo vedeme.

Skladba samotná připomíná, že důležité je mít naději a sny a obrazové či příběhové zpracování klipu pro změnu upozorňuje na důležitost odpuštění. Protože všichni jsme něčí děti a měli bychom nějaké děti mít, všichni děláme chyby a máme naději na nápravu
těch chyb i nápravu naši, a všichni beztak umřem. A jestli s pohřbem nebo bez, to řešíme, ale asi zbytečně. Asi. Protože nikdo neví, jestli se svrchu nebude dívat na pohřeb svý tělesný schránky a říkat si: sakra, co to tam ten řečník mele? A hele, tamhle sedí Vodehnálek, ten lump mi dluží pětikilo. A člověk nikdy neví.

Skladba, zpracování, motiv klipu, to všechno je sentimentální a sladkobolné, až to hraničí s kýčem. Ale není, domnívám se, proto tento kousek zařazuji do dnešní fonotéky.




Zvětšení na celou obrazovku a soustředěné sledování doporučuji.

Příjemný poslech přeje Caffé MINOR.

Reklamní znělka.

Do Caffé MINOR si zajděte na kávu. Nebo na rum. Nebo na obojí. Nebo jen tak, cestou kolem.

Konec reklamní znělky.

pondělí 21. března 2011

MINORITNÍ FONOTÉKA - nová rubrika startuje právě dnes

Vítám ctěné čtenáře u tohoto blogu. Po delší odmlce, způsobené problémy v materiální základně a tím pádem sníženou možností věnovat se kulturní nadstavbě, přicházím s novým ročním obdobím s novou letošní rubrikou: Minoritní Fonotéka.

V této rubrice se budu zabývat Karlem Gottem, Helenkou Vondráčkovou, Luckou Bílou nebo Pal´o Haberou. Miro Žbiro je už moc alternativní, protože má manželku z Anglie. Nebo matku? To je jedno, protože se jedná o žert. V této rubrice se těmito ikonami popu budu zabývat v roce 2082, a možná později. Prosím fajnšmekry o posečkání.

Zabývat se budu především méně známými producenty a reproducenty, jejichž tvorba lahodí uchu, případně oku. Nebo to má z nějakýho důvodu koule. Jakože dobrou myšlenku. Nebo je to naopak takovej úlet, že to nejde přehlédnout.

Protože se vracím k psaní blogu po delší odmlce v první jarní den, a z důvodu, kdy příčiny této odmlky ještě úplně neodezněly, využiji této báječné konstelace pro pana Mládka a jeho Píseň o jaru. Tento příspěvek patří spíše mezi úlety.

Velmi doporučuji vnímat důsledně odfrázované trioly řečníka Mládka nebo trumpetistův pevný, ale zároveň lehký prstoklad. Píseň je vhodná pro ty, kteří by si chtěli zavzpomínat na starou dobrou zimu, studenou a vlezlou, kdy pro dlouhou noc, vlhko a spousty sněhu není co dělat.

Středa

Středa
ro-zmazaná skupina Steiner, na své pravidelné středeční peńi