Hromadné hordy vydaly se svojí neuchabitelnou silou ztéci naši kótu. Pátou ze šesti, které jsou pro nás důležité. Tu šestou jsme ani nehájili, nechali jsme ji být, abychom viděli, zda se nepřítel sám oslabí. Na pátou jsme se připravili, ale naše obrana byla chabá. Nebyla bezmocná, ale nepřítel byl silnější, no, silnější. Byl odvážnější než ostatní, ti zůstali v údolí a nechali nás zatím být. Nebo snad byl drzejší než ostatní, protože těm se to zdálo eklhaft? Nevím, každopádně jsme museli ustoupit.
Tam naštěstí jsme si všimli, že můžeme použít drobné útoky lehkých hlídek, aby nepřítele kopaly do kotníku, ale to bude mít do budoucna jen slabý účinek. Naši potěchu a nepřítelovu nervozní pozornost vůči našim chabým projevům mužnosti.
Ale nešť, čtyři kóty nám zůstaly. Stále jsme na čtyřech a můžeme jimi bránit svoje okolí a držet naši slábnoucí říši. Naštěstí posily z týla jsou již sjednány a i naši podporovatelé vědí, že jim dopřáváme bene, přesně každý měsíc, jak si přejí. A uráčí se laskavě a vstřícně uvolnit některé své síly na naši obranu a my se opět budeme moci svobodně nadechnout.
pondělí 7. února 2011
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Středa
ro-zmazaná skupina Steiner, na své pravidelné středeční peńi
Ech, zatroleně! Brzy se však ukázalo, že zavilý nepřítel ze záhrobí, či odkusi to ta chladná síla přišla, jedním tenkým střihem odebral nám přísun posil. Velmi elegantní a velmi zákeřné. Záludné. No, zdá se, že se ještě chvíli budeme muset spolehnout sami na sebe.
OdpovědětVymazat